Start up I.

Katalog vydaný ke stejnojmenné výstavě v Domu u Zlatého prstenu (GHMP).

Kdysi ve velkém prostoru přízemí Domu U Zlatého prstenu byla rozvodna elektrického proudu, pak několik let šatna stálé expozice ze sbírek Galerie hlavního města Prahy. Teprve nový ředitel galerie Milan Bufka rozhodl po svém nástupu na podzim 2008, že tato výjimečná místnost bude přeměněna na výstavní síň určenou pro mladé, začínající autory, kteří se budou v pravidelném sledu střídat a během roku jich bude představeno deset. Galerie hlavního města Prahy se sice průběžně věnuje současnému umění – mimo Bienále mladého umění ještě výstavami ve druhém patře Staroměstské radnice a příležitostně v Městské knihovně a v Domě U Kamenného zvonu – dosud jí však chyběl prostor, ve kterém by se mohla soustředit na nová jména; kladem bylo, že se tento prostor našel v Domě U Zlatého prstenu, ve kterém je nyní shodou okolností umístěna dlouhodobá expozice Po sametu, věnovaná současnému umění posledních dvaceti let. Přestože bod, který se pro začínajícího autora stal v jeho umělecké dráze rozhodující, lze stanovit až zpětně, mohl se týkat přímo jeho vlastní práce, kdy vytvořil zlomové dílo, nebo naopak okamžiku, kdy se o něm dozvěděla širší veřejnost nebo kurátor a galerista díky zařazení do publikace či nominaci v některé z mnoha soutěží, sehrává samostatná výstava v tomto mnohoznačném a různosměrném procesu stále podstatnou a neopominutelnou roli důležitého prostředníka, umožňujícího přímý kontakt s realizací. Znamená důležité vykročení, ve kterém si především umělec sám ověřuje nosnost vlastních postojů. Prvých deset autorů z úvodního ročníku výstavního projektu Start-up zohledňuje všechny současné výrazové prostředky: vedle kresby, jež se v posledních letech stala jednou z nejrozšířenějších technik mladé generace, přinesli video, závěsný obraz, objekt či grafiku. Někteří autoři vytvořili projekty, určené přímo pro danou místnost, jiní do ní rozvěsili práce, jež vznikly v jejich ateliéru. Prvý ročník projektu Start-up, rovnoměrně rozdělený na pět autorů a pět autorek, poukázal na nová jména a zároveň připomněl, že do přítomného umění patří i projevy, které jsou z něj někdy vylučovány a nemají příležitost uplatnit se v rámci zavedených kurátorských přehlídek či soutěží.