Jeruzalém

Jeruzalém (2004) je součástí cyklu Království, který Gonçalo M. Tavares označuje jako „černé knihy“ – prózy určené k pohřbívání iluzí. V nelineárním vyprávění s dovedně propojenou mozaikou postav autor krouží kolem dvou zásadních témat: bolesti a paměti. Bolest zde nabývá podob ničivých i posilujících, zatímco paměť a zapomínání přinášejí možnost záchrany, ale i hrozbu opakování minulých hrůz. Hlavní postava Mylia, pacientka psychiatrické léčebny, je zosobněním teze, že zapomínat nelze – i bolestné vzpomínky jsou varováním před návratem lidské krutosti. Temná atmosféra románu, jíž prostupují odkazy k holokaustu i diktátorským režimům, podtrhuje jeho závažnost a aktuálnost.

Gonçalo M. Tavares (1970) je označován za nejvýraznějšího portugalského prozaika současnosti. Jeho knihy byly přeloženy do více než 30 jazyků; v češtině vyšly prózy Pan Valéry a logika, Pan Kraus a politika a Pan Brecht a úspěch. V jeho tvorbě se střídají odlehčenější satirické texty souboru Čtvrť s temnými prózami cyklu Království. Román Jeruzalém patří k jeho vrcholným dílům a byl zařazen mezi 1001 knih, které musíte přečíst, než zemřete.

„Jeruzalém je skvělá kniha, která náleží mezi velká díla západní literatury. Gonçalo M. Tavares nemá právo psát tak dobře ve svých 35 letech: člověk má chuť dát mu za to facku!“

José Saramago