Divadlo ulice / Reklama a aranžérství výkladních skříní v kontextu modernismu, 1918-1938 – Lada Hubatová-Vacková (ed.)

Teoretik Karel Teige ve dvacátých letech minulého století použil slovní metaforu „divadlo ulice“ pro pulzující, dynamický vizuálně-akustický děj, který se tou dobou odehrával v centrech větších měst. Měl tím na mysli nejen všudypřítomný dopravní lomoz a ruch, ale i novou urbánní ikonografii, kterou tvořily vývěsní štíty, portály obchodů, osvětlené výkladní skříně, fasádní velkoplošná reklama a blikající neony. Výkladní skříně s rafinovaně aranžovaným zbožím neušly pozornosti surrealistů, kteří obdivovali jejich absurdní a vynalézavé sestavy, světelné iluminace byly blízké experimentům konstruktivistů, reklamy a nápisy vycházely z moderní typografie a osvědčených postupů, jak získat pozornost kolemjdoucích a „flanérů“. Pro pochopení meziválečného modernismu představuje ono pomíjivé „divadlo ulice“ klíčové téma, přesto se tato oblast nestala nikterak rozšířeným námětem pro odborné studie. Tato kniha se snaží najít průsečík mezi obchodem a uměním, mezi „nízkým“ a „vysokým“, mezi popkulturou, komerční propagací a nezávislou tvorbou. Publikace obsahuje pět odborných studií, které reklamní praktiky prezentují v kontextu výtvarného umění, architektury, fotografie, filmu a nových technologií spjatých s elektrifikací měst. Místně a časově se studie soustředí na rámec Československa vymezený lety 1918–1938 s výběrovými odkazy na evropské relace. Textovou část doplňuje bohatá obrazová dokumentace vycházející z rešerší dobových periodik, archivů, veřejných i soukromých sbírek. Jako určitý anachronický prvek je do knižního bloku vsazen – na průsvitném papíře – soubor dvaceti kreseb Evy Koťátkové, který rozvíjí zkoumané téma na hranici mezi pragmatismem obchodu a „křečovitou krásou“ surrealismu. Grafika Adéla Svobodová.