Tove Janssonovou není třeba dlouze představovat, její muminní dobrodružství zná snad každý. V tomto svazku však přinášíme dvě prózy určené nikoli dětem, ale dospělým. Ač mají obě autobiografický nádech, perspektivou se dozajista liší – Dcera sochaře popisuje kouzelné dětství prožívané v kruhu rodinném, zatímco Fair play míří spíš k opačnému konci života a líčí dlouholetý vztah dvou přítelkyň. Přesto mají hodně společného - umělecké prostředí v Helsinkách, okouzlení magickou severskou přírodou a mořem a také přátelství, laskavost i lásku.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Přidat komentář
