Je ekonomika založená na spotřebě fosilních paliv dlouhodobě udržitelná?
A můžeme bez plynu a ropy žít tak jako v posledních několika desetiletích?
Britský sociolog, zemědělec a publicista Chris Smaje na obě otázky odpovídá: ne.
Argumentuje analýzou deseti krizí, jejichž důsledky lidstvo pociťuje, nebo je už brzy pocítí: je mezi nimi krize zapříčiněná růstem populace, úbytkem půdy, vyčerpáváním energie a materiálních zdrojů a s tím vším související změnou klimatu. Jako možné (a ideální) řešení vidí Smaje proměnu „politické ekonomie“. Základním prvkem nového, udržitelného hospodářského modelu se mají stát malé farmy.
Jak může svět založený na malých statcích vypadat? Co bude taková změna znamenat pro život jednotlivců, rodin i pro uspořádání obcí a států? A jak se může (a má) proměnit zemědělství? Na tyhle základní otázky (a mnoho dalších, které z nich vyplývají) se autor snaží v knize najít odpověď. Vychází při tom jak ze sociologických, antropologických a historických studií, jimž se dlouhodobě věnuje, tak ze své praktické zkušenosti malého zemědělce.
Někdo ve Smajeových úvahách najde přesnou prognózu budoucnosti, jiný spíš utopii. V obou případech stojí za to jeho text přečíst a promyslet: ať už jako inspiraci, nebo fundovaný námět k polemice.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.