Už máš spát –⁠ Tibor Noé Kiss

V malé osadě v maďarské pustě nastává dusný večer. Blíží se bouře a blesky na potemnělé obloze osvětlují zchátralé domy, prázdný statek, opuštěný zámek, protialkoholní léčebnu s pacienty a pár domů, v nichž ještě zůstává několik starousedlíků. Doposud neutekli do měst a jejich jedinou jistotou je, že se v této vesnici narodili a že tam také zemřou. Ještě předtím ale musí prožít peklo svých životů, kdy vše pokrývá šeď, úmorně dusivé horko zpocených lesknoucích se zad, a přitom se nezadržitelně, s nutností antické tragédie schyluje ke zločinu… Nezvykle přesný a umělecky jedinečný vhled do reality současného maďarského venkova. Stylisticky bravurně napsaná kniha, jež vyniká strohostí, absencí dialogů, promyšlenou stavbou. Za pomoci útržkovitých obrazů a rozdílné perspektivy, pouhých náznaků a krátkých prostřihů do minulosti je utvářena výsledná mozaika několika dnů s atmosférou jak z proslulých snímků film noir.