Píčou ke zdi

Představte si partu superžen, které si řekly: „Tak, a dost!“ A vrhly se do boje s předsudky jako myš na armádu koček. Říkají si kolektiv Prádelna – nejenže perou špinavé prádlo (a to doslova), ale také boří stereotypy o lidech bez domova. Jejich tajnou zbraní je – mobilní prádelna.
Scházejí se, píšou básničky o životě na ulici a točí videa. Proč? Protože život občas připomíná rozbitou pračku a protože vědí, že chudoba není jen o prázdné peněžence, ale taky o osamělých duších hledajících signál lidského kontaktu. A když řeknou „kultura“ nebo „umění“, nemyslí jen vernisáže a chlebíčky. Postavu umělkyně si představují spíš jako takovou ninju – je sexy, ale taky hodně ostrá, prodírá se ventilačkami předsudků a rozbíjí bariéry mezi lidmi. A jejich pojízdná prádelna? To není jen prádelna na kolečkách, ale také oáza solidarity uprostřed zmaru. Zatímco se pere tričko, rodí se přátelství. Protože revoluci je přece jenom lepší zažít s čistými ponožkami.

Kniha, kterou držíte v ruce, není jen souborem ilustrací a rozhovorů, které členky Prádelny vedly mezi sebou nebo se svým spolupracovnictvem. Je také sbírkou poezie a zásobárnou cigaretových papírků a filtrů. Hodí se k četbě kdekoliv, i při čekání na čisté prádlo. Kolektiv Prádelna funguje od roku 2020. V roce 2022 se jejich film Jak vyjádřit touhu nemožného objevil na performance festivalu Všichni jsme emotivní! a získal první cenu na filmovém festivalu Marienbad. Na pražském bienále Ve věci umění 2022 obsadily jeho členky vybranou místnost ve výstavním prostoru Galerie hlavního města Prahy. V roce 2023 byly pozvány na Kyjevské bienále konané ve Vídni, kde uvedly své video Ta žlutá je černá. Od roku 2024 působí v letních měsících se svou pojízdnou prádelnou v pražské čtvrti Jahodnice.