Významy modernismu – Piotr Piotrowski

ZÁSADNÍ DÍLO POLSKÉHO HISTORIKA UMĚNÍ PIOTRA PIOTROWSKÉHO VÝZNAMY MODERNISMU. K HISTORII POLSKÉHO UMĚNÍ PO ROCE 1945 PŘIBLIŽUJE STĚŽEJNÍ MOMENTY POLSKÉHO VÝTVARNÉHO UMĚNÍ OD KONCE DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY AŽ PO 90. LÉTA.

Piotrowski výtvarnou scénu interpretuje v kontextu společenské a politické situace a odvážně polemizuje s celou řadou zavedených, až sebemytologizujících interpretací – například rozdělení umění z dob minulého režimu na oficiální a neoficiální. Nevyhýbá se ani kritice vývoje polské společnosti v 90. letech, včetně role katolické církve a hnutí Solidarita. Kniha čtenáře seznámí s různými přístupy k dědictví modernismu: od poválečné krize obrazu přes neoavantgardu 60. a 70. let až po postmodernismus konce 20. století. Piotrowski si všímá toho, jak a proč se pozice výtvarného umění v Polsku lišila od jiných zemích sovětského bloku a vysvětluje, čím se toto umění nakonec stalo lákavé pro západní kurátory.

Publikace je vybavena bohatým obrazovým doprovodem. Originální vydání vyšlo v Polsku v roce 1999 (Piotr Piotrowski, Znaczenia modernizmu. W stronę historii sztuki polskiej po 1945 roku, Poznań 1999), pro český překlad bylo použito druhé vydání z roku 2011.

Publikace vyšla s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky, Státního fondu kultury České republiky, ©POLAND Translation Program a Polského institutu v Praze.
Publikaci vydává Galerie moderního umění v Hradci Králové v Edici střední a východní Evropy.

PIOTR PIOTROWSKI (1952–2015), polský historik umění a kurátor, hostující profesor řady světových univerzit a autor dnes již kanonických prací o umění v zemích střední a východní Evropy Avantgarda ve stínu Jalty a Umění a demokracie v postkomunistické Evropě. Proslulá je zejména jeho teorie horizontálních dějin umění, odmítající členění na centra a periferie. V roce 2009 se stal ředitelem Národního muzea ve Varšavě, kde se snažil prosadit svůj koncept kritického muzea (představený později ve stejnojmenné knize); kvůli svému progresivnímu přístupu byl však po pouhém roce donucen k rezignaci. Získal řadu ocenění, včetně Ceny Igora Zabela za rok 2010.