Zlatý řez 39 / Venkov

Venkov jako urbanistické téma, to zní jako protimluv. Vždyť ta nejjednodušší, intuitivní definice venkova je negativní: venkov je to, co není město. Tedy území, které není urbanizované. To ale není tak docela pravda. Venkov se liší od města spíše tím, že vykazuje nízkou míru urbanizace. Kvantitativní definice venkova, používané pro správní účely, to říkají jasně: venkov určuje jednak velikost obce, vyjádřena počtem obyvatel, jednak hustota zalidnění. Pokud jde o velikost sídla, obvykle se horní hranice pohybuje mezi 2000 až 3000 obyvatel. Do pojmu „venkov“ se tak snadno vejdou i malá města. Důležité jsou ovšem i kvalitativní charakteristiky, využití krajiny, způsob života obyvatel. Jiný charakter má venkov vzdálený od velkých měst a jiný je příměstský venkov, který je leckdy obtížné odlišit od suburbie. Aby to bylo ještě složitější, venkovský charakter mohou mít i lokality uvnitř velkých měst. Co je tedy vlastně venkov? Existuje jeden venkov, nebo spíše různé venkovy? Jaká jsou specifika architektonické práce na venkově?
 

obsah/

Obraz ještě přežívá, podstata mizí 
Rozhovor Jana Trejbala s osobnostmi, které mají co říci k tématu venkova a krajiny: Jan Florián - Milena Hauserová – Ctirad Hemelík – Jan Albert Šturma – Lucie Wittlichová
Jan Jehlík: Venkov a vesnice 
Vít Rýpar: Venkov mezi domy. K povaze a estetice veřejných prostranství venkova 
Miroslav Cikán: Prášily: Palimpsest krajiny Šumavy 
Miroslav Cikán, Vojtěch Ertl, ateliér Cikán FA ČVUT: Meta-Stubenbach
Architektura je humanitní obor. Rozhovor Jany Tiché s Michalem Kuzemenským a Ondřejem Synkem 
Re:architekti: Architektonická koncepce obce Voselno 
Re:architekti: Multifunkční sportovní hřiště v Úsilném / Multifunctional Sports Ground at Úsilné
Pavel Hnilička architekti: Územní studie Rozšíření obce Rantířov