Umění protestu

Protestní aktivity u nás i ve světě sílí. Tato skutečnost je natolik zjevná, že se ji neodvažují popírat ani ti, kdo soudí, že důvod protestovat zanikl s rokem 1989. Occupy Wall Street, M15/Indignados, protesty v Rusku, arabské i evropské jaro – to je jen několik příkladů za všechny.

Česká občanská společnost však přesto zůstává při obraně svých zájmů poněkud laxní a skeptická. Z tradiční pasivity by ji mohl pomoci vyburcovat sborník esejů, rozhovorů a návodů Umění protestu, který v sobě spojuje teoretickou reflexi naléhavých společenských jevů s praktickými radami a zkušenostmi angažovaných jednotlivců, dlouhodobě propojujících umělecké a politické aktivity ve veřejném prostoru.

Jde o první publikaci tohoto druhu v češtině. Humor přítomen.

„Zinscenujte problém, využijte politické divadlo. Jedním z jeho žánrů je tzv. volební divadlo, kdy vlastní či cizí kandidaturu využijete ke kritice systému: Australská kandidátka Pauline Hanson musela čelit svému queer dvojníkovi, který kandidoval proti ní. Dělal to, co ona, ale s kritickým odstupem – setkával se s dětmi, přestříhával slavnostní pásky a poukazoval na prázdnost rituálů…“