Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny 9/2010

Celkově se devátým číslem Sešitu táhne jako červená nit téma reflexe dějin a současnosti vztahu českého vizuálního umění a společnosti. Josef Ledvina se ve svém textu "České umění kolem roku 1980 jako pole kulturní produkce" opírá o práci francouzského sociologa Pierra Bourdieua Pravidla umění (Brno: Host 2010) jako o metodologickou příručku, s jejíž pomocí předkládá institucionální analýzu české výtvarné scény okolo roku 1980. Pavlína Morganová ve své historické studii "České výtvarné umění v době transformace. Vztahy umění a angažovanosti'" čte vývoj české výtvarné scény od osmdesátých let do konce století prizmatem umělecké angažovanosti. Esej Martina Škabrahy "Co oko nevidí. Estetika politiky a politika estetiky v planetárním věku" představuje pokus vsadit otázku po možnostech a důvodech státního subvencování umění do kontextu dramatických změn, kterými v globalizaci prochází tradiční postvestfálský koncept suverénního národního státu. Glosa Mileny Bartlové "Kulturní politika a politika kultury. Česko 2010, otazník" zhodnocuje aktuální stav české kulturní politiky na pozadí změn, kterými prošla česká společnost za posledních dvacet let. Jakub Stejskal ve své recenzi knihy Dorothey von Hantelmann Jak dělat něco uměním zhodnocuje pokus autorky spojit společenskou funkci umění s jeho performativitou.