Filmy bez kina / Movies Without Cinema / Princip animace a současné umění / The Animation and Contemporary Art

Výstava Filmy bez kina, ke které vyšel tento katalog, byla pokusem o rekapitulaci či spíše uvedení některých příkladů, jak s animací zachází současné umění, pro něž se princip rozpohybování filmu políčko po políčku stal jedním z možných prostředků umělecké výpovědi mezi jinými. Záměrem kurátora výstavy bylo ukázat jednak různé způsoby, jimiž animace vstupuje na půdu současného vizuálního umění, a jednak různé směry, ze kterých přichází inspirace spojená s animací. Animace tak pro něj není uzavřeným svět či kosmologií, ale bezprostřední součástí trajektorií současného vizuální myšlení a s ním spojené reflexe současného světa.

Kurátor se v rámci výstavy zaměřil na následující témata: vztah animace k jiným uměleckým oborům a výtvarným druhům (stínové divadlo – W. Kentridge, kresba – A. Khebrehzadeh, instalace a PC hry – E. Marisaldi), ale také dekonstrukce žánru či vzpomínky na něj (večerníček, filmy pro děti – J. Havlíček / F. Cenek), vztah animace a interaktivity (Robert Hlůže), schopnost přesně reflektovat prostřednictvím animace základní lidské vztahy (C. Lundqvist), evokativní síla animovaného, ač původně fotografického filmu (Vít Pancíř je jediným „vystudovaným animátorem“ zařazeným do výstavy) či animace jako emblém v kombinaci s přímým videozáznamem (Táms Komoróczky).