Tomáš Šenkyřík – Hrklávka

„Máš dvě uši proto, abys slyšel jak ono pomíjivé, tak to trvalé. A neposlouchej nikdy jen jedním uchem, pak bys naslouchal neúplně.“

Pai Čang

7 terénních nahrávek z ruky a ucha Tomáše Šenkyříka – o nichž mi sdělil pouze, že jde o zvukový portrét okolí, kde prožil část dětských let – mi postupně začaly víc a víc připomínat čínskou krajinomalbu tušovou kresbou, nebo umění haiku. Aniž bych to mínil blíže, nebo dále rozvíjet, přijde mi, že Tomášovy nahrávky vládnou podobně magickým nábojem kombinujícím moment omezení a vnoření. Mistrovské kresby štětcem, namočeným v tuši a vodě, mají schopnost jediným pohybem oka, paže, ruky a štětce vystihnout krajinu v její jednotlivosti, ale stopa štětce na papíře v sobě ukrývá i daleký obzor i jemnou bílou mlhu klesající do údolí. 

Miloš Vojtěchovský