The dignity of man... / Důstojnost lidstva... M. Abdomerović, B. Ecker, R. Fink, T. Petišková, J. Vránová

Kataog k výstavě Důstojnost lidstva...

Impulzem ke vzniku mezinárodního výstavního projektu bylo přání měst Vídně, Sarajeva a Brna připomenout si počátek prvního světového válečného konfliktu, od kterého nás tento rok dělí přesně 100 let. Mottem výstavy se stala báseň romantického německého básníka Friedricha Schillera Umělci (1789), ve které apeloval na společnost. Vyzýval ji zde k zodpovědnosti za zachování nepostradatelných hodnot pro smysluplný lidský život. Pět kurátorů vytvořilo reprezentativní výběr současných uměleckých děl, která s tímto tématem na evropské scéně pracují. Jejich velké množství přítomné na umělecké mezinárodní scéně svědčí i o tom, že je tato dávná básnická výzva stále naléhavá a aktuální.

Výstava reflektuje situaci ve světě, kde je důstojnost člověka často pošlapávána a potlačována. Většina ústav obsahuje na prvním místě článek zajišťující lidská práva, každodenní skutečnost nás však přesvědčuje o opaku. Miliardy lidí ve světě trpí a umírají hladem, obyvatelé některých zemí jsou vykořisťováni a ponižováni a jejich životní podmínky jsou v příkrém kontrastu s pojmem lidská důstojnost. Respektování individuality ve vztahu ke společnosti je popíráno, ekonomická hlediska často negují lidská práva a svobodu jedince. A na tyto skutečnosti svou tvorbou reagují právě umělci zastoupení na výstavě Důstojnost lidstva…

Po uvedení výstavy ve Vídni a Sarajevu se na podzim soubor děl představí také v Brně a to v největším rozsahu. Při konfrontaci pozic tří rozdílných kultur Rakouska, Bosny a Hercegoviny a České republiky vzniklo několik dominantních tematických okruhů. Je to jednak přímá reflexe období první světové války (Jiří Anderle, Dagmar Hochová, Olga Krulišová a Jana Mořkovská a Daha Ramesch) náměty související s dětstvím a mládím (Delan Kaludjerovic, Eva Koťátková, Antonín Kratochvíl, Manfred Erjautz), téma emigrace a bezdomovectví (Tanja Boukal, Vendula Chalánková, Anna Jermolaewa, Anna Musilová, Eva Nováková, Drago Persic, Gue Schmidt), témata související s demonstracemi reagujícími na aktuální společenské události a s projevy protestů proti bezpráví a komercializaci (Barbara Holub, Maja Bajevic, Lisi Ponger, Corina Vetsch). Problematiku manipulativnosti, cynismu a bezohlednosti médií prostředkuje naléhavá videoinstalace Nin Brudermann nebo objekt slavného teoretika a umělce Petera Weibela. Výstava se v neposlední řadě dotýká také tématu ponižování člověka, které reflektují díla Alfreda Hrdlicky, Deborah Sengl, Lotte Hermann a Mariuse Kotrby.

Výstavu doprovází čtyřjazyčný katalog, který kromě společného kurátorského úvodu, medailonů zúčastněných umělců a reprodukcí vystavených děl obsahuje filosofické úvahy významných rakouských a českých myslitelů Milana Kreuzziegera, Roberta Pfallera, Mieze Medusa a Marlene Streeruwitz.