Básně a kresby –⁠ Květa Válová

V domě sester Válových se spolu s jinými písemnostmi, nejspíš dosti fragmentárními a dosud jen málo prozkoumanými, zachovalo album s básněmi a kresbami Květy Válové. Básně z alba jsou formálně jednoduché, většinou jde o čtyřverší nebo dvojverší s rýmy abab, resp. aa bb. Hovorové polohy se mísí s knižní mluvou, prostořekostí a drsným i jemným humorem. Některé básně jsou krátké, jedno až tři čtyřverší, a jiné jsou mnohem delší, od pěti do třiceti strof. Většina krátkých básní se týká života malířky ve věku kolem třiceti let: takováhle nyní jsem a takhle se mi daří. Nejde o pocity, ale o reálné vhledy do osobní situace (např. finanční nouze nebo hlad). Delší básně zachycují kontakty umělkyně s jinými lidmi (např. malířka mezi horníky na šachtě) a mají epický nebo výčtový ráz (např. průběh setkání s nápadníkem nebo otázky a odpovědi ve zdravotnické rubrice). Většinou jde o variace na „městský folklór“ (mj. náznak hororu, civilní groteska). Není odtud daleko ke gellnerovské dekadenci, váchalovským sarkasmům a kolářovskému zaujetí promluvami „obyčejných lidí“. Kresby s verši skvěle souznějí. Je zřejmé, že autorka se básněním i kresbou dobře bavila a uměla jedno s druhým doplňovat. Autoportréty – výrazná postavička v akci – působí jako spojení protopunkerky (např. táhnutí krávy na provaze u básně Boží ptáček) s Divou Bárou od Boženy Němcové (výbojný postoj vůči zaraženému myslivcovi u básně Námluvy). Básně z alba jsou dokladem toho, že malířka Květa Válová se uměla vyjadřovat také literárně. To by samo o sobě nebylo překvapivé, leckteří výtvarníci to tak mají, ale u ní jsme o tom dosud téměř nic nevěděli. V osmdesátých letech zhudebnila rocková skupina Dunaj báseň Smutek (pod názvem Prší prší). Někdo asi pronesl tu báseň – zpaměti nebo přepsanou – z Kladna do Brna. Vedle toho jsme se na výstavě Z kladenských zápisníků (Galerie Kladenského zámku 2019) seznámili s dopisem sester Válových, jenž byl napsán snad jako odezva na nějaký veřejný výpad proti nim. Dopis má výbojný formulační šarm, názorovou odvahu a všeobecný rozhled tváří v tvář dobové zpitomělosti. Určitě teď bude zajímavé sledovat, jaké další texty Květy nebo Jitky Válových budou publikovány.