Mýtus architekta: Jan Kotěra 150 –⁠ Ladislav Zikmund-Lender, Helena Čapková (eds.)

Jan Kotěra, od jehož narození uplyne v roce 2021 sto padesát let, byl přední český architekt, urbanista, designér, organizátor, pedagog UMPRUM a AVU. Připravovaná kniha si pokládá otázku, jak v současnosti hodnotit a aktualizovat Kotěrův tvůrčí i životní odkaz. Patnáct kapitol od dvanácti historiků a historiček architektury mladší a střední generace se věnuje vybraným tématům z Kotěrova díla, okolnostmi a podmínkami jeho vzniku. Kniha si nečiní nárok na vyčerpávající interpretaci architektova tvůrčího života, ale chce vyzdvihnout ty oblasti, které byly doposud opomíjeny, nebo si zasluhují nový pohled. Publikace je současně příležitostí pro digitalizaci a zveřejnění archivních vyobrazení z Kotěrovy pozůstalosti, které dosud nebyly publikovány. Jednotícím prvkem budou ilustrace Jana Šrámka. Grafika FaVU. Vychází v koedici FaVU, AVU a nakl. Pravý úhel.

Kniha, vydaná k 150. výročí narození architekta, designéra, výtvarníka, pedagoga, organizátora a urbanisty Jana Kotěry, obsahuje deset kapitol od historiček a historiků architektury obsahujících nové interpretace Kotěrova díla a jeho témata, jimž dosud nebyla věnována pozornost. Ve dvou kapitolách se Jana Sklenářová Teichmanová a Ladislav Zikmund-Lender věnují Kotěrovu pedagogickému působení na Uměleckoprůmyslové škole a Akademii výtvarných umění. Tři kapitoly od Heleny Čapkové, Miroslava Pavla a Ladislava Zikmunda-Lendera jsou zaměřeny na Kotěrovy kontakty se zahraničím a mezinárodní transfer idejí: Japonsko a „orientalismus“, Nizozemí a Spojené státy. Dvě kapitoly Venduly Hnídkové a Markéty Žáčkové představují Kotěru jako urbanistu. Jan Galeta soustřeďuje svou pozornost na využívání tradic minulosti v Kotěrově díle a ukazuje tak, že jeho obraz revolucionáře, který odmítl všechno historické, je jen tradovaným mýtem. Ladislav Zikmund-Lender ukazuje v další kapitole Kotěrovy ambice stvořit syntetický styl pro nový Československý stát po roce 1918, které nebyly příliš naplněny. Filip Šenk aktualizuje principy Kotěrovy architektury na několika příkladech současné architektury. Součástí knihy je i rozsáhlý výběr z Kotěrovy publicistické činnosti z let 1900–1921 a z textů o Janu Kotěrovi z let 1922–1972, obě části jsou uvedeny historiografickými studiemi. Kniha obsahuje přes dvě stě reprodukcí, většinou dosud nepublikovaných historických návrhů a fotografií, soubor současných fotografií detailů Kotěrovy architektury od Jiřího Zikmunda a dvanáct ilustrací Jana Šrámka.

Ladislav Zikmund-Lender je historik umění, pedagog na Katedře teorií a dějin umění FVU VUT v Brně a proděkan pro zahraniční vztahy. Zabývá se dějinami moderní architektury a designu a jejich sociálním polem. Je autorem mnoha knih (např. Jan Kotěra v Hradci, Mezi módou a modernitou: Architekt Oldřich Liska). Kromě dějin architektury se věnuje queer studies v dějinách umění.

Helena Čapková je japanoložka a historička architektury a umění, která se zabývá vztahem mezi japonským uměním a uměním evropské avantgardy ve 20. a 30. letech 20. století. Mezi její klíčové publikace patří monografie Bedřich Feuerstein – Cesta do nejvýtvarnější země světa.